DOOM Ethereal 2 – Leebigh's Doom Blog

Autor: Jakub “Rifleman” Prchal (11/2024)

Jakub “Rifleman” Prchal se stal pevnou a etablovanou součástí české Doom komunity. Jako člen elitního týmu sedmi českých doomerů se podílel na komplexní kolektivní mapě Czequisite Corpse. Spolu s kolektivem autorů se významnou měrou účastnil při tvorbě tentokrát mezinárodního komunitního megawadu 40 Monsters Challenge. Nejen jako mapper, ale jeho jméno bylo v kreditech zdůrazněno jako Top gun – čtvrtý nejdůležitější člen týmu. Tudíž působil nejspíše i na důležitější pozici než jako pouhý designér.

Jeho srdcovkou se ovšem stala dvojice vzájemně navazujících mapsetů DOOM Ethereal. První díl se stal rozjezdem Jakubovy oficiální samostatné moderské kariéry a sklidil příznivý ohlas nejen v naší recenzi. Při práci získal cenné designérské zkušenosti, které pomohly při vzniku prakticky stejnojmenného pokračování DOOM Ethereal 2. Ten je předmětem dnešního příspěvku a jeho kvality o třídu první díl jednoznačně převyšují.

Projekt mi přirostl k srdci, jelikož jsem měl možnost se podílet na beta testování, tím pádem mám DOOM Ethereal projetý několikrát ve více verzích. Od rané pracovní alfy přes beta demoverzi, hotové finální dílko až po definitivní odladěnou verzi, jež se dostala do široké distribuce. Ochutnávku v podobě dema jste měli možnost před rokem poznat v našem preview článku. Moje příznivé dojmy z testovacího vzorku se nezměnily ani po dohrání plné hry.

Kompletní vydání DOOM Ethereal 2 zahrnuje dvě epizody s celkem 11 regulérními levely, přičemž bonusový dvanáctý tvoří kratičká tajná úroveň. Každá epizoda je zakončena boss fightem a nechybí ani finální závěrečné monstrum. Herní doba neoplývá přílišnou délkou jako u konvenčních megawadů, ale na druhou stranu se nejedná ani o kratičkou jednohubku a zejména nové úrovně jsou poměrně rozsáhlé, takže si bojů i skvělé atmosféry užijete dostatečně dlouho.

Story linka navazuje na první DOOM Ethereal. Zatímco v něm jste čelili napadení vaší základny démonickými silami, nyní se před branami báze objevuje tajemná entita, která vás přenese na tajemné magické místo. Vaším úkolem je přinést dva artefakty, jež vám zpřístupní závěrečný portál. Skrývají se na konci dvou epizod, každá z nich je vytvořená ve zcela odlišném stylu. Příběh podávají jednak dialogy s cizincem, jednak skriptované sekvence. Jedná se sice pouze o doplněk vlastní akce, jak tomu v Doomu bývá, hra ovšem velice dynamicky odsýpá. Hlavně díky tomu, že Rifleman jednotlivé úrovně neodděluje tradičními intermezzy, ale hra pokračuje bez přerušení dál. Tento přístup dodává akci spád, ale přináší také určitou nevýhodu – jelikož někdy není jasně patrný konec levelu, po jeho ukončení musíte nahrát pozici, pokud se chcete ještě vrátit. Kupříkladu pokud chcete pátrat po nenalezených tajemstvích. Ale o závadu se rozhodně nejedná.

DOOM Ethereal je povedenou mixturou různých doomovských her. Napadá mě v tomto směru analogie se známou pohádkou O pejskovi a kočičce, v níž hrdinové připravovali dort plný všemožných vzájemně nekompatibilních surovin. Místo konzumace ukuchtěné pochoutky došlo naštěstí k jejímu sežrání hladovým kolemjdoucím psem, který za svou nenažranost zaplatil minimálně žaludečními potížemi. Ingredience v Jakubově mapsetu oproti Čapkově příběhu vytvářejí lahodný celek a použité ingredience spolu ladí v delikátní krmi.

Projekt spojuje tradiční sci-fi prostředí Doomu spolu s fantasy elementy Hexenu a Hereticu. Rifleman vyzobává grafické zdroje Doomu a dalších her a modifikací, a to vše na technologickém základu moderního GZ Doomu. Prostředí hýří pestrými barvami, textury obohacují četné grafické doplňky a spolu s enginovými efekty dostaneme opravdu velice povedený vizuální zážitek. V průběhu vývoje navíc hra procházela vývojem grafiky a efektů, což jsem viděl na pořízených screenshotech z různých verzí.

Vše začíná již po spuštění hry, po zhlédnutí introdukce se dostáváme do quakeovsky laděné volby obtížnosti, kdy k příslušnému spínači vedou tři cestičky provázené nástrahami podle náročnosti zvolené cesty. Portálem se přenesete k neznámému cizinci a po vstřebání potřebných informací se můžete vydat do akce. Závěrečný portál je zatím blokován a máte tak na výběr ze dvou směrů, přičemž volba je čistě na vás a můžete začít, kterou epizodu chcete. Jedna část se odehrává v čistokrevném fantasy prostředí a upomíná zejména HeXen, druhá epizoda zase naplňuje odkaz Doomu a bojujete ve futuristických kulisách.

Architektura využívá také moderních vymožeností GZ Doomu. Postupně začínáme menšími lokacemi, rozrůstajícími se do rozsáhlých komplexů. Ať to jsou moderní základny či gotické chrámy, nechybí komplexní pojetí designu. Mapy využívají nejen propracovaných interiérů, střídají se v nich průběžně různá prostředí či exteriérové plochy obklopující budovy, citlivě zakomponované přírodní scenérie, mnohde jsou využity prostorové prvky. Můžete se tak třeba potopit pod vodu, balancujete ve výškách, využíváte přechody po 3D zpracovaných cestách, mostech či výtazích. Architektura není nadměrně komplikovaná a přes velikost úrovní je orientace poměrně snadná a neztrácíte přehled. Se zbytečným blouděním ve hře rozhodně nepočítejte.

Pestrý a neokoukaný vizuál doplňuje i podstatně rozšířená paleta monster. Kromě základních mutantů z Doomu, Hereticu i HeXenu potkáte spoustu nových potvůrek. Mnohé z nich jsou upravenými verzemi původních příšer, jiné jsou nové, patrně z Tormentorova repozitáře na Realms667. Tito protivníci výborně doplńují původní potvory a dodávají hře vítané osvěžení. Větší počet mutantů dodává akci pestrost a zábavnost, tím spíš, že u mnozí enemáci byli pro mě neznámí a zprvu jsem netušil, s čím na mě vyrukují.

Také výzbroj se dočkala určitých inovací. V doomovské části bojujete s Doomguyovým arzenálem doplněným nejspíše o elektrickou čepel místo motorové pily. Fantasy část zase využívá známých zbraní z Heretica a HeXenu. Po ukončení epizody vám zbraně překvapivě zůstanou, ovšem nemůžete je zpočátku naplno využívat díky absenci příslušné munice, kterou ale i tak občas v menší míře naleznete, například ze zabitých nepřátel. Takže s vaším postupem v mapsetu nakonec nasbíráte 14 typů zbraní, které můžete střídat podle libosti. Porcování široké kolekce nepřátel se tak stává opravdovou radostí.

Po stránce obtížnosti jsou boje perfektně vyvážené, dokonce jsem si dovolil hrát i na Ultra Violence, což poslední dobou nemám ve zvyku, a i tak jsem nebyl frustrován. Samozřejmě se pár těžkých úseků a skrumáží najde, adekvátní výzva je v akční hře nezbytností. Souboje jsou férové a jak jsem již uvedl, bohatá kolekce nepřátel činí akci pestrou a nuda opravdu nehrozí. Munice je dost, a i když ve víru akční vášně spotřebujete jeden typ střel, k dispozici jsou náhradní zbraně, takže nouzí jsem nikdy netrpěl a enemáky jsem měl vždy čím likvidovat. Pokud srovnávám obtížnost jednotlivých částí hry, připadalo mi, že fantasy část je poněkud náročnější, takže možná je lepší začít sci-fi epizodou.

DOOM Ethereal 2 nabízí celkem tři bossy. První dva najdete v závěru každé z epizod a vizuálně odpovídají dané stylizaci. Obrněný mech a bojovník se zlatou helmicí vás příliš nepotrápí, udoláte je poměrně snadno díky dostupnosti zásob munice i lékárniček. Ale souboj s posledním záporákem stál za to. První dvě fáze v masce Heresiarcha z Hereticu se dají zvládnout docela pohodlně, máte dostatek manévrovacího prostoru i střeliva. Ale finální fáze mi dala zabrat, jelikož rozhodují opravdu vteřiny, než vás natvrdo smete bouře poletujících přízraků. Po opakovaných pokusech a četných peprných výrazech se dobrá věc podařila, arcimág se odebral na pravdu boží a mohl jsem si v klidu vychutnat závěrečnou animaci a poděkování.

DOOM Ethereal 2 samozřejmě nabízí špetku tradičního pátrání po secretech, v němž jsem byl úspěšný tak z poloviny. Součástí fantasy části jsou rovněž dva puzzly, které podmiňují úspěšný postup dále. Jeden z nich je velice povedený, spočívá v nalezení a nastřelení správných dlaždic po stěnách, abyste získali potřebný klíč, skrytý za bariérou. Tento logický problém se dal vyřešit jednoduše a následoval hektickým střetnutím s horou mágů. Hlavolam v podobě dlaždic, které musíte postupně sešlápnout tak, aby se aktivovaly všechny z devíti, jsem bez návodu nezvládl. Naštěstí Jakub do fóra na Doomworldu vložil poznámky s řešením obou hádanek, takže tyto překážky by vás neměly zdržovat, i když si na nich vylámete zuby. Jinak se druhé puzzle dá vyřešit pohodlně no clip cheatem.

S tajemstvími souvisí rovněž originální tajná úroveň. Nejedná se k klasický level, spíše o bonus, v němž jako odměnu získáte silnou zbraň, jež vám docela pomůže v začátcích hry. Musíte pátrat ihned na počátku v oblasti s mágem. Pokud se vám podaří najít útržek kresby, jistě již pak aktivujete svíce v tom správném rozložení, jak je na pergamenu. Mně se to podařilo až s pomocí tipu od Riflemana, ale řešení také najdete ve foru jako výše popisované hádanky.

DOOM Ethereal 2 se opravdu povedl. V podstatě bych jej osobně možná nebral jako nástupce prvního DOOM Etherealu, ten byl spíše nástřel či demonstrace Riflemanových tvůrčích schopností. Ty Jakub rozvinul v plnohodnotný titul, v němž prokázal svůj designérský um a kvality a myslím, že si svůj vysněný Doom projekt představoval právě tak. Povedená směs Doomu, HeXenu a Hereticu perfektně mísí akci, dokonalé vizuální zpracování i potřebnou špetku logiky a přemýšlení. Spolu s vyladěnou obtížností je tak ideální pro každého doomera, ale hlavně začátečníci mohou být díky příznivé obtížnosti nadšeni. Doufám, že po zaslouženém odpočinku si Jakub najde čas na zahájení tvorby třetího dílu.

Instalace:

DOOM Ethereal 2 potřebuje ke svému spuštění GZ Doom verze 4.8 a novější. Je určen pro druhý Doom a musíte vlastnit DOOM2.WAD. Instalace je jednoduchá, v instalačním balíčku je obsažen pouze soubor Ethereal2.PK3, se kterým se pracuje stejně jako s WAD soubory. Ten pomocí Windows Exploreru či jiného souborového manažeru přenesete myší na spouštěcí program GZ Doomu a jste ve hře. Před spuštěním autor doporučuje zapnout dynamická světla, brightmaps a aktivovat skákání a mouse look. Rovněž doporučuje hrát na hard obtížnost. Při potížích můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů.

Odkazy: